Co je proudový chránič?
Proudový chránič
Proudový chránič je elektrický přístroj, který odpojí chráněný elektrický obvod, pokud část přitékajícího proudu uniká mimo obvod, například při poškození izolace nebo při dotyku člověka.
Proudové chrániče jsou velmi citlivé. Běžné typy pro zásuvkové obvody domovních instalací mají předepsanou citlivost 30 mA a fungují v rozsahu od 15 mA do 30 mA unikajícího proudu. Základním principem proudových chráničů je obvykle zapojení součtového transformátoru (na obrázku vpravo označen číslem 6). Za normálních provozních podmínek je vektorový součet proudů protékajících transformátorem nulový, neboť proud tekoucí do obvodu vyrovnává účinky proudu z obvodu vytékajícího. Výsledný magnetický tok v jádře transformátoru je roven nule. Ve chvíli, kdy je část proudu odváděna jinudy, vznikne rozdíl proudů mezi oběma vodiči (v případě jednofázového vedení) či obecně nenulový součet výsledného proudu na několika vodičích (např. tři fáze a střední vodič). Tento rozdílový proud je pak chráničem detekován a obvod je rozpojen.
Ve většině domácností se proudové chrániče zatím používají spíše omezeně, jen pro některé obvody, jako doplněk ke standardním jističům. V nových instalacích je však použití chráničů povinné pro zapojení koupelen a pro zásuvkové obvody určené zařízením používaným mimo budovu. Typicky tedy pro různé sekačky, drobné stavební stroje, čerpadla. Proudovým chráničem musí být povinně vybaveny také přemístitelné (staveništní) rozvaděče. Od roku 2009 je používání proudových chráničů povinné pro všechny zásuvkové obvody v nových nebo rekonstruovaných domovních instalacích; Nová norma upravující ochranu před úrazem elektrickým proudem (ČSN 33 2000-4-41 edice 2), která platí od února 2019, nařizuje instalovat tento ochranný prvek ke každému přístupnému elektrickému okruhu. Mohou být zvláštní zásuvky určené pro připojení speciálního druhu zařízení (např. chladniček nebo výpočetní techniky, u kterých by mohlo nežádoucí vypnutí být příčinou značných škod).[1]
Funkce proudového chrániče[editovat | editovat zdroj]
Základními funkčními prvky proudového chrániče je součtový transformátor, velmi citlivé relé a spínací mechanismus. Podmínkou správné funkce přístroje je, že součtovým transformátorem prochází pouze pracovní vodiče. V žádném případě nelze součtovým transformátorem vést zemnící/ochranný vodič PE.
Za normálních podmínek je vektorový součet proudů, ve všech pracovních vodičích roven nule a v sekundárním vinutí se neindukuje žádné napětí. Jestliže dojde za chráničem k úniku proudu z fázového vodiče do země, (respektive přes ochranný vodič) vznikne rozdíl mezi porovnávanými proudy. Tento rozdíl se naindukuje v sekundárním vinutí transformátoru, které vyvolá proud pomocí citlivého relé, které pak uvede v činnost spínací mechanismus. Tím dojde k rychlému odpojení poruchy od sítě.
Chráničem musí být vybaveny elektrické obvody koupelen, staveništní rozvaděče, instalace bazénů a fontán, zásuvky pro napájení zařízení ve venkovním prostředí, pokud je ochrana samočinným odpojením do 20 A (ruční nářadí, sekačky atd.). Veškeré zásuvky, ke kterým má přístup veřejnost, a tam, kde nejsme schopni zabezpečit dovolenou impedanci vypínací smyčky.
Poznámka: Při použití chrániče s vybavovacím proudem 30 mA a dovoleném dotykovém napětí 50 V vychází podle Ohmova zákona maximální povolený odpor zemniče 1 666 ohmů. V praxi ale z důvodu ochrany pomocí nadproudových jističů nebo ochrany před bleskem požadují normy výrazně nižší odpor zemniče, typicky v jednotkách ohmů.
Protože proudový chránič je elektro-mechanický přístroj a nelze tedy zcela vyloučit jeho poruchu a tím ohrožení elektrickým proudem, nelze jej použít jako základní ochranu, ale pouze jako ochranu doplňkovou. Protože je proudový chránič velmi citlivý a přesný, základní ochranu doplňuje, zpřesňuje a tím výrazně přispívá k bezpečnosti elektrických zařízení. Jeho nevýhodou může být nežádoucí vypnutí při součtu několika „nevýznamných“ poruch ve stejném obvodu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, odstavec 411.3.3